|
|
Postava učence ve filozofii Friedricha Nietzscheho
Svoboda, Lukáš ; Chavalka, Jakub (vedoucí práce) ; Novák, Aleš (oponent)
Tento text se zabývá zkoumáním postavy učence ve filosofii Friedricha Nietzscheho. Hlavním cílem je analyzovat, jak Nietzsche chápe učence, jejich roli ve společnosti a jejich vztah k vědě a pravdě. Práce zkoumá Nietzscheho kritiku vědy a logiky jako nástrojů moci a sociálních struktur a jak tato perspektiva ovlivňuje jeho celkový pohled na vědecké poznání a objektivitu. Podrobně se věnuje Nietzscheho rozlišení mezi "vůlí k pravdě" a "vůlí k nepravdě" a jejich propojením v kontextu jeho filosofie. Dále prác Nietzscheho pohled na učence, jejich omezení a vliv na kulturní a intelektuální prostředí, a porovnává tuto figuru s ideálem "génia" nebo "svobodného ducha". Součástí práce je rovněž diskuse o historismu a vědecké objektivitě v Nietzscheho filosofii. Na základě důkladného zkoumání Nietzscheho textů a související sekundární literatury práce poskytuje komplexní pohled na Nietzscheho kritiku a přístup k těmto klíčovým filosofickým tématům.
|
|
|
Diskurz sociální sítě se zaměřením na virtuální komunitu Facebook
Lešková, Zuzana ; Kraus, Jiří (vedoucí práce) ; Trampota, Tomáš (oponent)
Diskurz sociální sítě se zaměřením na virtuální komunitu Facebook - Abstrakt Rigorózní práce "Diskurz sociální sítě se zaměřením na virtuální komunitu Facebook" zasazuje problematiku sociální sítě do širších historických i společenských souvislostí a uchopuje diskurz na jeho kontextuální rovině. Při konkrétním studiu diskurzu potom tato práce vychází z rozmanitého spektra perspektiv a zkoumá jednotlivé virtuální interakce v jejich tématické i konverzační rovině.
|
|
|
Limity antropologického jazyka v díle Eduarda Viveirose de Castra a Marilyn Strathern
Klouček, David ; Grygar, Jakub (vedoucí práce) ; Tesárek, Jan (oponent)
Předkládaná práce si klade za cíl porovnat dílo Eduarda Viveirose de Castra a Marilyn Strathern z hlediska meta-antropologické argumentace. Za tímto účelem je podniknut výklad stěžejních momentů díla obou autorů se zaměřením na teorii antropologie. U Eduarda Viveirose de Castra se text soustředí zejména na jeho konceptuální tvorbu spojenou s ontologickým obratem. Představeny jsou koncepty perspektivismu a multinaturalismu a jejich myšlenkový kontext. U Marilyn Strathern je pozornost zaměřena na melanesistické monografie s cílem představit specifika její argumentace, stručně jsou představeny pojmy jako dividuál či relacionalita, zmíněna je i autorčina kritika určitých sociálněvědních rámců analýzy. Průnik děl je spatřován v motivu perspektivy, práce však zároveň upozorňuje na omezení s hledáním průniku spojená. V komparaci se autor snaží vytvořit kontrast postupu autorů na základě rekonstrukce vybraných částí jejich argumentace, které jsou vždy nahlíženy logikou díla toho druhého. Vzniklá konfrontace ukazuje na limity díla obou autorů ve smyslu jejich konkrétnosti i sporných bodů. Optikou Strathern tak de Castro ve svých konceptech neuniká z potencialit západního jazyka. Strathern poté optikou de Castra nedokáže nabídnout plné vysvětlení studovaných fenoménů.
|
|
| |
|
| |
|
|
Dialogický přístup k pravdě v pluralitě kultur a náboženství
Jirsová Fassati, Paula ; Soukup, Václav (vedoucí práce) ; Štěch, Ondřej (oponent) ; Soukup, Martin (oponent)
disertační práce - Paula Jirsová Fassati Disertační práce Dialogický přístup k pravdě v pluralitě kultur a náboženství sleduje dva hlavní cíle - teoretický a aplikovaný, praktický. Pomocí teorie jazykových her odůvodňuje nosnost kontextuálního relativismu a perspektivismu pro dialog dvou odlišných diskursů. Člověk má díky své historicko-geografické situovanosti a psycho-fyzické určenosti omezenou perspektivu, skrze niž nahlíží vše ostatní a musí si toho být vědom, aby se mohl vzdát tendencí k absolutizaci svých hledisek bez důkladné dialogické konfrontace s druhým. Posuzovat pravdivost, funkčnost či vyspělost jakéhokoli diskursu lze pouze v kontextu a kategoriích tohoto diskursu. Odrazem těchto teorií je v mezináboženském dialogu teze postpluralismu, která akcentuje uznání jedinečnosti každého svébytného náboženského diskursu, za současného odmítnutí nadřazení kteréhokoliv z nich či naopak sloučení všech do jedné společné skupiny. Poslední pravdu člověk nemůže poznat, člověk nemá "nadhled" nad všemi náboženstvími, proto nemůže ani vynášet soudy, které by tento nadhled potřebovaly (toto náboženství je jediné pravé či všechna náboženství jsou stejná). Podstatnou složkou dialogu dvou odlišných diskursů jsou osobnostní předpoklady každého účastníka - především pak vůle k pravdě a úcta k druhému jakožto...
|
|
|
Pojetí postavy v soudobé naratologické teorii
Dvořák, Jan ; Bílek, Petr (vedoucí práce) ; Málek, Petr (oponent)
Práce si klade za cíl srozumitelně prezentovat nejzásadnější poznatky o literární postavě v narativu učiněné na poli literární teorie a kritiky především v druhé polovině dvacátého století. Nabízí komparaci a reflexi jednotlivých pojetí a z nich vyvozuje důsledky pro konceptualizaci postavy v narativu. Ty následně dojdou zužitkování v praktické ukázce analýzy konkrétního narativu: krátké povídky Smrt pana Baltisbergra z pera Bohumila Hrabala.
|
|
|
Diskurz sociální sítě se zaměřením na virtuální komunitu Facebook
Lešková, Zuzana ; Kraus, Jiří (vedoucí práce) ; Trampota, Tomáš (oponent)
Diskurz sociální sítě se zaměřením na virtuální komunitu Facebook - Abstrakt Rigorózní práce "Diskurz sociální sítě se zaměřením na virtuální komunitu Facebook" zasazuje problematiku sociální sítě do širších historických i společenských souvislostí a uchopuje diskurz na jeho kontextuální rovině. Při konkrétním studiu diskurzu potom tato práce vychází z rozmanitého spektra perspektiv a zkoumá jednotlivé virtuální interakce v jejich tématické i konverzační rovině.
|
host ::
RSS.